Jaké jsou dopady dobrovolnické zkušenosti na samotné dobrovolníky?

Tento výzkum byl realizován jako součást diplomové práce předkládané na Pedagogické fakultě Karlovy Univerzity. Jednalo se o  kvalitativní případovou studii, analyzující prožívání dobrovolnictví šesti zahraničních dobrovolníků ze zemí Evropské unie i mimo Evropskou unii. Zkoumání jejich názorů a postojů ukázalo, jak v souvislosti s těmito názory hodnotí zisky a ztráty v rámci dobrovolnické zkušenosti. V triangulaci k pohledu dobrovolníků byl analyzován i pohled všech zapojených žáků a pedagogů. Prožívání dobrovolníků bylo zkoumáno na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, sémantického diferenciálu, časových os a jejich autorských produktů. Ke zjištění pohledu žáků posloužila dvě anonymní dotazníková šetření s žáky, kteří se s dobrovolníky pravidelně setkávali. Pohled zapojených pedagogů byl zkoumán rovněž formou dotazníkového šetření. Oba dotazníky byly sestaveny za použití Likertovy škály, do dotazníků pro pedagogy byly navíc zařazeny otevřené otázky.

A jaká zjištění výzkum přinesl?

Formou převážně kvalitativního výzkumu bylo analyzováno zapojení šestice zahraničních dobrovolníků do výuky anglického jazyka na základní škole. Zkoumány byly především přínosy a výzvy této dobrovolnické zkušenosti, a to optikou samotných dobrovolníků. Dílčími otázkami pak bylo převážně kvantitativní zkoumání přínosů zapojení dobrovolníků pohledem žáků, kteří se aktivit účastnili a pohledem zapojených pedagogů. Jako hlavní témata, která se vynořila v oblasti přínosů této mezinárodní zkušenosti na straně dobrovolníků, byl jejich rozvoj v oblasti jazyka a komunikace, rozvoj všeobecných profesních kompetencí a výrazný vzestup jejich subjektivního vnímání sebedůvěry, a to jak v rovině osobní, tak rovině profesní. Při kategorizaci dat dále vyplynulo, že dobrovolníci hodnotili přínosy více v rovině osobní, než v rovině profesní. Což bylo poměrně překvapujícím zjištěním s ohledem na skutečnost, že program usiloval o rozvoj především v oblasti profesních kompetencí. Mezi nejvýznamnější výzvy této zkušenosti patřily samotné aktivity se žáky, jazyková bariéra, ale i soužití s ostatními dobrovolníky. Dalším významným závěrem zkoumání bylo, že každý jednotlivý případ byl velmi rozdílný. Tedy že každý jednotlivý dobrovolník prožíval tuto zkušenost odlišně a s odlišnými dopady včetně subjektivního vnímání náročnosti tohoto dobrovolnického programu. Navzdory obtížím bylo zajímavým zjištěním plynoucím z analýzy sémantického diferenciálu, že by, až na jednu dobrovolnici, všichni jednoznačně jeli za touto zkušeností znovu a že celkově tuto zkušenost hodnotili všichni dobrovolníci zcela pozitivně. Na straně žáků byly výsledky dotazníkového šetření uskutečněného mezi všemi zapojenými žáky, tedy na vzorku 210 žáků, poměrně konzistentní. Z dotazníkového šetření vyplynuly jednoznačné závěry, kdy žáci hodnotili na Likertově škále přínosy ve všech dotazovaných oblastech jednoznačně s převahou odpovědí pozitivních. Zajímavé bylo zjištění, že žáci subjektivně hodnotily velmi pozitivně i učební dopad, tedy skutečnost, že se naučili něčemu novému. Toto zjištění je zajímavé v porovnání k výpověďmi dobrovolníků, kteří opakovaně zmiňovali obtíže v rámci aktivit se žáky, nebyli na tyto aktivity profesně připraveni a někteří z nich dokonce uvedli, že před příjezdem do programu děti neměli rádi. Z analýzy dotazníkového šetření mezi všemi zapojenými pedagogy, tedy 7 učitelkami anglického jazyka, vyplynuly také vysoce pozitivní výsledky, a to jak v rovině osobního, tak v rovině profesního rozvoje. Všechny vyučující uvedly, že by v případě možnosti rády pokračovaly v realizaci takového programu s dodatkem od některých z nich, že by upřednostnily dobrovolníky s pedagogickým vzděláním či zkušeností. Toto bylo zajímavým zjištěním, že i přes intenzivní informovanost ohledně cílů daného programu stále vyučující vnímaly dobrovolníky jako budoucí pedagogy.

Metodologicky zkoumání vycházelo z principů kvalitativního výzkumu. Využity byly metody nahrávaného rozhovoru, který byl následně kódován. Dále byly využity analýzy produktů dobrovolníků, jejich tzv. Little Books, sémantického diferenciálu a časových os. V rámci triangulace pak metody kvantitativně-kvalitativních, a to anonymní dotazníkové šetření mezi všemi zapojenými žáky za použití Likertovy škály a dotazníkového šetření mezi všemi zapojenými pedagogy, opět za využití Likertovy škály a otevřených otázek. Důvodem volby této metodologie byly výsledky předvýzkumu z podzimu 2017, v jehož rámci byly některé nástroje ověřeny a byly odhaleny jejich limity a omezení. Hlavní část výzkumu byla následně realizována již na podkladě těchto zjištění v průběhu května až září 2018. Realizace předvýzkumu se ukázala velice přínosnou a podnětnou a dopomohla ke specifikaci výzkumu, výzkumných otázek a zajištění co možná nejvyšší možné míry validity, a to právě formou triangulace, získání pohledu i zapojených žáků a pedagogů.

Z analýzy výstupů výzkumu vyplynulo pro tento konkrétní program na dané škole zjištění, že přínosy dobrovolnické zkušenosti byly jak na straně dobrovolníků, tak na straně zapojených žáků a učitelů významné. Ačkoliv se vyskytovalo velké množství obtíží, které tito konkrétní dobrovolníci museli překonávat, jejich celkové hodnocení dobrovolnické zkušenosti bylo pozitivní, a to především v rovině osobní růstu. Které všechny aspekty přispěly k těmto výsledkům by mohlo být předmětem dalších zajímavých výzkumů, stejně jako možné hlubší zkoumání na straně dopadů na žáky či pedagogy, a tím dopadů na učební proces a učební výsledky, protože z výzkumu také vyplynulo, že tento konkrétní program měl významné pozitivní dopady nejen na straně dobrovolníků, ale i na straně zapojených žáků a pedagogů. Tento fakt je významným sekundárním zjištěním výzkumu a mohl by mít vliv i na pedagogickou praxi. V době, kdy české školství prochází obdobím výrazných výzev a změn a hledají se rozličné cesty ke zlepšení učebních výsledků českých žáků, které jsou ve srovnání s mezinárodními výzkumy na nízké úrovni, a kdy mnozí učitelé zápasí se žákovskou motivací k výuce, zapojení zahraničních dobrovolníků do vzdělávacího procesu, v tomto zkoumaném případě do výuky anglického jazyka, by mohlo přinést mnohá trvalá pozitiva. A jak i vyplynulo z hodnocení samotných zapojených pedagogů, i tito hodnotili spolupráci jako jednoznačně přínosnou. Co dobrovolníci mohou přinést kromě možnosti praktického vyzkoušení anglického jazyka, jsou jiné pohledy, metody a způsoby práce se žáky. Sekundárně pak tato zkušenost může, a už se v mém výzkumu prokázalo, motivovat žáky k výuce. O přesahu do oblasti multikulturní výchovy, respektu a tolerance nemluvě. Stálo by jistě za úvahu prozkoumat možnosti zapojení dobrovolníků do vzdělávacího procesu obecně. Nejen dobrovolníků zahraničních, ale třeba i dobrovolníků českých. V době nedostatku nových pedagogů, a odchodů i mladých mimo obor, by možnost zapojení dobrovolníků, kteří by mohli nahlédnout do kuchyně vzdělávání a zjistit, zdali by třeba právě toto nebylo to pravé pro ně, jak k jejich překvapení zjistili i někteří zkoumaní dobrovolníci, mohla stát za zkoušku. Jistě by bylo nutné se hluboce zamyslet a ošetřit jejich působení v mnoha ohledech, nicméně i toto by mohlo prospět a zisky by převažovaly nad ztrátami. Současné kroky Evropské komise v podobě Evropského sboru solidarity tyto snahy mohou i do velké míry pomoci financovat.

Pro čtenáře zajímající se hlouběji o danou práci a výzkum, kompletní text je k dispozici na www.aim-zs.eu

Autorkou výzkumu i tohoto článku: Gabriela Medwell