Dobrovolnictví v home office: online a digitálně
Práce z domova (neboli home office) není nic nového pod sluncem – jak ale v tomto režimu probíhá dobrovolnictví? Velmi zdařile!
Koronavirová pandemie ovlivnila pracovní rutinu některých povolání a přivedla řadu zaměstnanců z korporátních i neziskových kanceláří do soukromí vlastních příbytků. Pro někoho žádná velká změna, pro jiné naopak zásadní změna (ať už v pozitivním, či negativním smyslu slova).
Zatímco v oblasti politiky zaměstnanosti vyvolala tato zkušenost vlnu debat o potřebě další digitalizace a podpoře kariérní péče o pracovníky, např. ve smyslu work-life balance a talentového managementu, na poli dobrovolnictví se rozeběhly iniciativy, které se pokusily o přímou digitalizaci dobrovolnictví.
Jak jsme vás už během minulých měsíců průběžně informovali, dobrovolnické aktivity probíhaly na mnoha frontách – zejména ve formě přímé materiální i komunitní pomoci potřebným. Část iniciativ však využila nastalého stavu - a pokusila se z něj vytěžit co nejvíc.
Během období nucené izolace si mnozí z nás paradoxně uvědomili snadnost kontaktu s osobou v jiné zemi – a to díky komunikačním technologiím, jmenovitě internetu. V této situaci se rozehrály myšlenky mezinárodních hackathonů, zaměřených na pomoc nejen neziskovému, ale i podnikatelskému sektoru.
Jedním z nich byla panevropská iniciativa #EUvsVirus, která se uskutečnila v dubnu a v květnu. Organizační tým, zahrnující dobrovolníky z řad expertů na marketingovou komunikaci, finanční management i projektového řízení, spojil své síly a nabídl pomocnou ruku vybraným projektům zaměřeným na boj proti následkům koronavirové pandemie, či nápadům, kterak se z tohoto neveselého prožitku poučit a inovovat některá odvětví.
V první fázi této iniciativy, podporované Evropskou komisí (a zejména pak jejími zaměstnanci, kteří také coby dobrovolníci poskytli své know-how), se uskutečnil klasický hackathon, z nějž vzešly nápady na řešení výzev, které s sebou „přinesla“ vlna koronavirové pandemie. Celkem se zapojilo 30 000 lidí z celé Evropy. Předvedeno bylo přes 2 000 nápadů, např. pro oblasti vědy, ekonomiky, vzdělávání či sociální sféry. Odborná porota z nich pak vybrala ty nejlépe propracované.
Cílem fáze druhé, nazvané Matchathon, bylo nalézt těmto nápadům potřebné zdroje a pomoci jim k úspěšné realizaci, jinými slovy – zprostředkovat partnerství mezi inovátory a možnými podporovateli. Z několikatýdenní vyčerpávající snahy organizátorů nakonec vzešlo 120 vítězných projektů a 2235 nových partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.
Jak bylo řečeno na závěrečné (online) party: bylo to náročné, ale stálo to za to. Část organizátorů dokonce projevila zájem v podobných aktivitách pokračovat a eventuálně na této bázi založit i specifickou neziskovou organizaci. Proč ne?
obrázek: © geralt, Pixabay.com