Projekt „Jednotní v solidaritě!“ ukázal důležitost vzájemné pomoci

Předpokladem společné prosperity členských zemí EU je vzájemná solidarita, o čemž je přesvědčeno i mnoho jejich obyvatel během současné koronakrize. Každá část třídílného projektu představila několik lidí z různých koutů Evropské unie, kteří se snažili odpovědět na otázky, jak poslední rok koronakrize ovlivnil jejich profesní i osobní životy, co si myslí o solidaritě ve své zemi i napříč členskými státy EU. Součástí jednotlivých částí byly také rozhovory se zástupci neziskových organizací a Evropského sboru solidarity. Celkově získal projekt „Jednotní v solidaritě!“ zatím přes devět set zhlédnutí na Facebooku obou Eurocenter, kde byl vysílán a kde jsou stále k vidění jeho záznamy.

Na úvod prvního dílu představily koordinátorky Eurocentra Plzeň a České Budějovice, Jana Čechová a Kateřina Dolejšová, konkrétní kroky EU, které měly za cíl minimalizovat dopady koronavirové krize v jednotlivých členských státech. Převážně šlo o pomoc EU v oblasti ekonomické a v oblasti zdravotnictví. Následně se o své příběhy podělili senior a vysokoškolský student z Belgie a středoškolští studenti z Lucemburska a České republiky. Belgický senior navzdory tomu, že se nemohl vídat s nejbližší rodinou, ocenil větší zájem lidí z okolí o turistiku a zahradničení. Také koronakrizi označil nejen za drama, ale příležitost k přehodnocení našich hodnot a priorit v míru. Belgický vysokoškolák si stěžoval na obtížnost samostudia a v boji proti koronaviru zdůraznil důležitost jednoty, která podle něj v jeho zemi chybí. Středoškolák z Lucemburska byl rád, že po zavření jeho školy během první vlny pandemie loni na jaře už mohli mít od září vyučování opět víceméně prezenční, a také vyzdvihl důležitost solidarity pro Lucembursko – vzhledem k tomu, že je velmi malým členským státem, byl například nákup vakcín Evropskou unií pro zemi zásadní. Český středoškolák z Plzně pozitivně shrnul koronakrizi tím, že na ni nikdo nebyl sám a když to bylo třeba, pomoc vždy odněkud přišla, „a to nejmenší, co můžeme oplátkou udělat, je právě být solidární jeden k druhému, aby žádná ta poskytnutá pomoc nepřišla vniveč.“

Poté už následoval rozhovor s ředitelem Diecézní charity Plzeň Jiřím Lodrem. Ten představil oblasti, ve kterých Charita pomáhá, a věnoval se také koronavirové krizi a tomu, jak se podepsala na činnosti Charity. U té příležitosti vyzdvihl solidaritu Čechů, kteří pomáhali jak finančně, tak i jako dobrovolníci. Zmínil také celoevropskou platformu Young Caritas, která zapojuje mladé lidi do činnosti Charity, a přináší jim tak možnost mít pozitivní dopad na společnost. Na závěr zmínil rovněž snahy Charity o pomoc v zahraničí, především v Latinské Americe.

Druhý rozhovor poskytla Barbora Fišerová Pegleyová, koordinátorka dobrovolníků při Diecézní charitě České Budějovice. Rozhovor se věnoval primárně dobrovolnictví. Fišerová Pegleyová vysvětlila, kde všude mohou dobrovolníci při Charitě pomáhat a jak koronavirová krize dobrovolnictví ovlivnila. Diecézní charita České Budějovice v období pandemie zaznamenala obrovský nárůst zájemců o dobrovolnictví a věří, že tento trend bude pokračovat i nadále. Závěr rozhovoru se týkal konkrétních činností dobrovolníků.

V druhé části projektu odvysílala Eurocentra Plzeň a České Budějovice příběhy profesorky z Francie, Slovenky pracující v online marketingu, Bulharky pracující z domova a matky dvou malých dětí, Rumunky, které koronakrize zkomplikovala svatbu, a českého herce a zpěváka. Francouzská profesorka viděla na koronakrizi jako pozitivní věc to, že i když došlo ke ztrátě přímých sociálních vazeb, nebránilo to jejich upevnění jak s žáky, tak na osobní úrovni i s kolegy. Slovenka Eva nabídla optimistický pohled na solidaritu napříč zeměmi EU během koronakrize, která nám podle ní ukázala to, že jsme silnější jako jeden celek a že Evropská unie je projekt, ze kterého profitují zejména její občané a který jim slouží. Bulharská matka dvou malých dětí shrnula, jak zvládala práci z domova během lockdownu a uzavření školek, a zároveň zdůraznila důležitost vzájemné pomoci a solidarity, které jsou klíčem ke zvládnutí globální koronakrize – „každý by měl pochopit, že společné úsilí zemí EU zajišťuje menší škody ekonomické i na zdraví jejích obyvatel.“ Rumunka Simona se svěřila s tím, že kvůli koronakrizi musela loni na jaře odložit svatbu, ale na podzim se jí podařilo uspořádat aspoň civilní sňatek. Za největší úspěch ovšem označila narození jejich tříměsíčního chlapečka. Podobně i český herec a zpěvák Petr Macháček uvedl, že to nejlepší, co se mu koncem loňského roku podařilo, bylo narození dcery.

Následoval rozhovor s vedoucí zdravotnického a krizového řízení v Oblastním spolku Český červený kříž (ČČK) České Budějovice Blankou Černou. Ta nejprve představila činnost ČČK, který se primárně zabývá humanitární pomocí, školením první pomoci, rekonvalescencí seniorů, prací s mládeží a zdravotním zajištěním kulturních i sportovních akcí. V průběhu pandemie se činnost ČČK výrazně proměnila. ČČK například inicioval kampaň „Zvládneme to“, která měla za úkol informovat hlavně v počátcích pandemie. Kromě toho se ČČK snažil pomáhat lidem v nouzi, bezdomovcům a seniorům. Také se věnoval školení dobrovolníků, aby mohli pomáhat ve zdravotnictví a sociálních službách.

Třetí část projektu „Jednotní v solidaritě!“ patřila vysokoškolákům a její vysílání proběhlo v rámci a u příležitosti Evropského týdne mládeže. Ve třetím díle zazněly příběhy vysokoškolských studentů z Německa, Španělska, Itálie a České republiky. Německý vysokoškolák si stěžoval na ztrátu osobních kontaktů během online výuky a zároveň vyjádřil přání silnější evropské spolupráce, nejen během pandemie. Bohužel kvůli koronakrizi musel odložit plánovaný studijní pobyt v zahraničí. Naopak španělské vysokoškolačce se podařilo strávit loňský podzim na Erasmu ve Finsku, kde byla situace ohledně koronaviru mnohem příznivější než v její zemi, a tak mohla potkávat a poznávat nové lidi. Italská vysokoškolačka měla pozitivní náhled na solidaritu jak v její zemi, tak mezi členskými státy EU a vyjádřila své přesvědčení, že „solidarita znamená také prevenci proti dalšímu šíření viru a nárůstu obtíží.“ Český vysokoškolák rovněž ocenil solidaritu napříč členskými zeměmi EU, zároveň však litoval toho, že Česko se do vzájemné pomoci tolik nezapojilo.

Hostem třetí části byla ambasadorka Evropského sboru solidarity Markéta Čapková. Ta se podělila o své zkušenosti z dobrovolnictví v Gruzii uskutečněného právě v rámci Evropského sboru solidarity, což je program Evropské komise, jehož posláním je pomáhat mladým lidem zapojit se do veřejně prospěšných projektů v zahraničí i domovské zemi. Kvůli koronavirové krizi musela být sice činnost dobrovolníků zásadně změněna, přesto Markéta Čapková na svou zkušenost z Gruzie vzpomínala jako na výbornou životní zkušenost.

V souvislosti s vysíláním projektu „Jednotní v solidaritě!“ proběhla rovněž stejnojmenná doprovodná soutěž skrze platformu Kahoot, v níž soutěžící zodpovídali otázky vztahující se k prvním dvěma dílům a rovněž měli možnost vyjádřit se v otevřených otázkách k tématu solidarity. Počátkem června organizátoři vylosovali z necelé stovky účastníků pět výherců s nejvíce správnými odpověďmi a odměnili je deskovými hrami jako „Jízdenky, prosím! Evropa“, „Kamionem po Evropě“ a knihami „Prázdniny v Evropě.“

Všechny tři části projektu Jednotní v solidaritě najdete v záložce „videa“ na Facebookovém profilu Eurocentra Plzeň a Eurocentra České Budějovice.