Křesadlo za rok 2020 v Praze
KŘESADLO jako cenu pro dobrovolníky předává HESTIA – Centrum pro dobrovolnictví, z.ú. už 20 let.
20 let je v lidském životě doba hodná k zamyšlení. V životě projektu nebo v tomto případě “CENY”, je to doba, kdy se změnilo snad všechno. Změnila se HESTIA jako organizace, změnila se to, jak společnost vnímá dobrovolnictví. Co zůstává, jsou krásné hluboké lidské příběhy.
Rádi bychom vyprávěli příběhy oceněných dobrovolníků znovu a znovu, ale větší smysl nám dává zaměřit se na novinky a rozvoj ceny jako takové. Příběhy o oceněných z minulých let si můžete přečíst ve dvou článcích 20 let Křesadla: Dobro a laskavost je to, oč tu běží a 20 let Křesadla: Není nic většího než srdce dobrovolníka
Letošní ročník byl opět nestandartní, už to bylo podruhé, co se musel slavnostní večer posunout. Předávání proběhlo 14. září již tradičně v prostorách Primátorské rezidence za podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Společně s dobrovolníky jsme ocenili i jejich koordinátory, kteří dostali symbolický pazourek prostřednictvím, kterého může Křesadlo vykřesat skutečné jiskry.
Oceněnými jsou Markéta Malecová, čerstvá absolventka 3. lékařské fakulty. Od roku 2018 pomáhá v ugandské nemocnici Whisper, kterou založila Veronika Cejpková. V Čechách založila Nadační fond Whisper ČR. Její dobrovolničení nekončí jen pomocí spojené s Whisper, ale též pomáhá dětem z dětských domovů a v březnu 2020 působila na COVID oddělení v nemocnici.
Adam Karásek, sedmnáctiletý student pedagogické školy. Adam se zapojil do programu organizace Letokruh, z.s. Běžné dobrovolničení a docházení za starší paní Drahou přerostlo v přátelství a paní Draha se stala pevnou součástí jeho života.
Jan Škop 31letý kameraman a umělecký fotograf. Mladý, sympatický a neskutečně tvůrčí dobrovolník Nízkoprahového klubu Pacific, který provozuje Sdružení na pomoc dětem s handicapy, z.ú. od roku 2019 pořádá workshopy focení a jinou kreativní podporu.
Vu Manh byl jedním z prvních dobrovolníků, kteří se zúčastnili Projektu mezigeneračního bydlení na Praze 3. Podstatou projektu bylo 30 hodin dobrovolnické činnosti se seniory výměnou za zvýhodněné nájemné v jednom z bytů Domu s pečovatelskou službou. Kromě dobrovolničení v Domově s pečovatelskou službou byl Vu Manh dobrovolníkem i v programu KOMPAS organizace HESTIA – Centra pro dobrovolnictví, z.ú.
Debora a Michal Koneční manželský pár, který obětavě pomáhal na jaře 2020 na infekčním odd. DSP Hagibor v období, kdy se zařízení potýkalo s nedostatkem pracovníků. Oba se věnovali kompletní péči o nemocné klienty. Paní Debora pobývala s klientkami na izolaci celé dny. Postupem času manželé navázali se všemi klienty velmi blízký vztah.
Karolína Svatošová, pracovnice České pošty je velkou milovnicí divadla a nového cirkusu, s Národním museem (NM) spolupracuje od roku 2015. Ve svém volnu byla ochotna i několik dní pracovat v depozitářích NM v Terezíně. Díky její systematičnosti a pečlivosti se daří rozšiřovat počet zpřístupněných sbírkových předmětů, převážně hereckých fotografií a snímků dokumentujících české divadlo.
Alexandra Lintimerová je milující a pečující babička a milovnice koček. Pro dobrovolnictví ve Fakultní nemocnici Motol se rozhodla v roce 2015, aby smysluplně využila volný čas. Nejprve pomáhala na jednorázových akcích, a po úspěšném zapracování navštěvuje dospělé pacienty na oddělení Spinální jednotky. Dobrovolníci, jako je Saša, tvoří stabilní základ dobrovolnického programu v Motole.
Klára Boušková je studentka Všeobecného lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Klára založila iniciativu “Švadlenky pro nemocnice”, se kterou následně šili a vyráběli roušky pro zdravotnické a sociální zařízení, kde jich v jarních měsících 2020 nebyl dostatek. Do akce se brzy zapojilo na 200 dobrovolníků, a to nejen z řad studentů, ale také z řad jejich rodinných příslušníků a přátel, kteří roušky nejen šili, ale také obstarávali materiál a roušky pak rozvážely potřebným. Roušek nakonec bylo více než 2000.
Gabriela Babulíková, tlumočnice a překladatelka. Dobrovolnictví se u Gabriely vine jako stříbrná nit už od konce 80. Let. Vždy bylo pevným součástím jejího života. Začínala s asistencí lidem s tělesným a kombinovaným postižením, které doučovala. Věnovala se i ochraně přírody. Od roku 2012 působí v Domově Sue Ryder jako individuální společnice, příležitostně pro Domov tlumočí nebo překládá. I to je pro energickou Gábinu málo, a proto si v mezidobí přibírá dobrovolnictví v Cestě domů. Příležitostně vypomáhá i na paliativním oddělení v Nemocnici Milosrdných sester Karla Boromejského v Praze pod Petřínem.
Martina Chmelová založila NÁBOR HRDINŮ, se kterou hledá nové dárce kostní dřeně. Za jediný rok se jí podařilo do Českého národního registru dárců dřeně přivést téměř 1400 nových dobrovolníků. Statisticky je pouze každý cca 120 registrovaný vhodným k tomu, aby mohl opravdu darovat. To znamená, že má statisticky na kontě již minimálně 11 zachráněných životů.
Velké poděkování a obdiv patří všem dobrovolníkům, nejen oceněným. Ocenění jsou "pouze" drobné střípky, ze kterých je složená bohatá mozaika dobrovolnictví.