Bonjour! Šest měsíců dobrovolničení ve Francii

Měla jsem jasno ve dvou věcech – protože se učím francouzsky, tak jsem chtěla do Francie, abych zde mohla uplatňovat své vědomosti v jazyce, a protože studuji Učitelství pro první stupeň, tak jsem chtěla něco, kde budu pracovat s dětmi, abych toho mohla třeba využít v budoucnu v praxi. Podle toho jsem hledala. Našla jsem spoustu příležitostí, které vyhovovaly mým požadavkům, rozeslala životopis a čekala. Za nedlouho mi přišla první odpověď, a na tu jsem také kývla, že ji beru. Byla to nabídka na práci s dětmi a pomáhání seniorům v Métách na dobu šesti měsíců.

V září jsem tedy odjela do Francie, do města Méty. Je nás zde 24 dobrovolníků, z čehož je 12 Francouzů a 12 z různých evropských zemí (Španělsko, Německo, Itálie, Rumunsko a já z ČR). Chodíme do škol, kde pořádáme aktivity pro děti ohledně téma DISKRIMINACE (kvůli vzhledu, náboženství, původu…) a také chodíme navštěvovat důchodce. Mezi námi 24 dobrovolníky máme udělané dvojičky – vždy jeden Francouz a k němu někdo z Evropy. Po těchto dvojičkách chodíme pořádat různé aktivity, někdy je zapotřebí jedna dvojička, někdy 2, někdy 3, záleží na tom, jaká je to akce. Ve francouzských školách je to podobné jako v těch českých, jen mi tu přijdou děti nějak víc plné energie a takové živější, často mám problém je utišit, ale snad to bude časem ještě lepší. 

Každá dvojice má také na starosti jednoho seniora, kterého pravidelně navštěvuje. Já a Mateo (moje dvojička) máme na starosti osmdesáti letou paní seniorku, ke které chodíme vždy na jedno odpoledne během týdne. Naše seniorka je hrozně upovídaná, většinou celou dobu povídá a my jen posloucháme. Ale je moc milá! Pokaždé má pro nás nachystaný zákusek a kafe a vždy říká, že se na nás těší celý týden. 

Dále chodíme na výlety s vozíčkáři. Nejsou to ale jen tak ledajaké vozíčky! Ty vozíčky se jmenují La joëlette. Někdy také navštěvujeme školy, kam chodí handicapovaní. A když nemáme zrovna co na práci, tak se učím francouzštinu. Je to krásný jazyk, ale taky pěkně těžký! Někdy je opravdu sranda, jak se tu domlouváme, protože většina francouzských dobrovolníků neumí moc dobře anglicky a zase většina dobrovolníků z Evropy neumí francouzsky. Ale zlepšuje se to každým dnem.

Francouzi jsou moc milí. Sice skoro nikdo z nich neumí anglicky, ale i přes to si moc chtějí povídat a rádi pomůžou. Když jsem byla na výletě v Paříže, tak se mi stalo, že jsem chtěla jít zaplatit kafe, které jsem si v kavárně dala a pan číšník mi při placení řekl, že už to za mě zaplatil nějaký pán – to mě opravdu potěšilo.

Práci máme vždy pondělí až čtvrtek, takže víkendy mám volné a můžu tak objevovat krásy Mét a celé Francie. Také jezdíme na všelijaká školení a různé akce, takže díky tomu můžu navštěvovat nová místa, poznávat zdejší kulturu a ochutnávat místní speciality. Už jsem stihla navštívit Saint Jean de Mots, kde jsme strávili týden u moře na školení, škoda jen, že už nebylo teplo na koupání, potom Épinal, který není daleko od Nancy a v Épinal jsme byli na školení na jeden víkend, také Chaville, což je malé městečko poblíž Paříže, kde teď momentálně bydlí moje kamarádka z Čr, tak jsem ji jela navštívit, dále hlavní město Paříž, které bylo naprosto nádherné! Dále Nantes, kde jsme s kamarády byli celý víkend, také jsem si udělala výlet na jih, kde jsem stihla procestovat Toulouse, Carcassone, Lurdy a z okolních států jsem měla možnost navštívit Lucemburk a Berlín. Nejvíce se mi líbilo asi v Carcassonne, možná taky proto, že desková hra Carcassonne je jedna z mých oblíbených a zdejší hrad je hodně fotogenický!

Francouzská kuchyně je výborná! Moc mě baví ochutnávat místní speciality. Na každém rohu je ve Francii pekárna, do které když vejdete, tak hned ucítíte vůni čerstvého pečiva. Oblíbená snídaně Francouzů je ještě teplý croissant. Tuto snídani už jsem si také oblíbila.

S ostatními dobrovolníky jsem ubytovaná na takové koleji, kde mám svůj malý roztomilý pokojíček, záchod a koupelnu. Máme tu sdílenou kuchyň – s tím se pojí, že hned na začátku jsem si vzala jedno ponaučení a to, že si nemám bez dovolení brát koření, které jen tak leží v kuchyni…. Člověk tady totiž nikdy neví, čí to je a u některých koření stačí trochu a můžete si z kuskusu, který je bez koření téměř bez chuti, udělat něco, po čem jen po jedné lžičce budete myslet, že vám upadne pusa, jak moc to pálí.

Každý týden máme také hodiny francouzštiny, které jsou bohužel online, ale naše vyučující je vždy skvěle připravená a má pro nás připravené různé aktivity, při kterých si můžeme francouzštinu procvičovat.

Méty jsou moc zajímavým městem! Nachází se na severovýchodě Francie v regionu Grand Est. Leží na soutoku řek Mosela a Seille a žije zde přibližně 117 tisíc obyvatel. Ve městě se nachází tato krásná katedrála sv. Štěpána ze 13. století, je nazývaná Boží lucernou nebo také Božím světlem (to pro své četné barevné vitráže). Dále se zde nachází Centre Pompidou, které je pobočkou pařížského muzea Centre Georges Pompidou. Můžete zde navštívit spoustu zajímavých kostelů, krásných parků a mnoho dalšího.

Někdy to není nejlehčí být v cizí zemi na nějakou delší dobu. Člověk si musí trochu zvyknout na cizí jazyk, cizí kulturu, odlišný styl života… ale myslím, že se to vyplatí! Ty zážitky, zkušenosti, vědomosti a přátelství za to stojí!



Veronika Horáková



Vyjeď na 2 až 12 měsíců do zahraničí na pracovní nebo dobrovolnický pobyt v neziskové nebo státem zřizované organizaci. Nabídka témat projektů je pestrá, můžeš se zapojit například do práce s mládeží (volnočasové kluby, školky, nízkoprahová zařízení), ochrany životního prostředí, rozvojové pomoci nebo práce v kultuře. Dobrovolníkovi je hrazen hrazen příspěvek na cestovné na místo projektu a zpět, ubytování, strava, kapesné, jazykový kurz, zdravotní pojištění a cestovní pojištění. Více informací najdeš na stránkách www.inexsda.cz.