Jak se v pošmourném podzimu (za)baví zahraniční dobrovolníci?

O obou dívkách jsme zde již relativně nedávno psaly. Aušra z Litvy, Alma z Itálie, zahraniční dobrovolnice Evropského sboru solidarity. Místo pobytu Česká Lípa. Místo současných aktivit – virtuální svět. Než se uzavřely školy, děvčata pomáhala s výukou a rozvojem znevýhodněných dětí. K radosti všech face to face. Pak se dveře škol uzavřely. Ne však dobrovolnické dlaně obou dívek. A jak tedy jejich dobrovolnictví z home office vypadá?

“V těchto obtížných časech, víc než cokoliv jiného, člověk potřebuje nějaké activity. Sama jsem na chvíli uvízla v sebelítosti a smýšlení, že bych, kdybych, co bych… V sebelítosti, že nemohu organizovat různé workshop, akce, setkávat se s mladými lidmi, pracovat s dětmi, pomáhat… Naštěstí nyní, žádné co by, kdyby mě neprovází, ale naopak vědomí toho, že člověk se vždy může adaptovat na nové podmínky a situace. A tak pomáháme dětem online, setkáváme ses mladými online a trávíme spoustu času poznáváním krás Lužických hor. Díváme se na západy slunce, šplháme po skalách, touláme se lesem… Nemůže do hospod s kamarády, ale můžeme tento čas využít moudře sami pro sebe a pro svou budoucnost. A (i) o to ve Sboru solidarity přeci jde! A tak se učíme jak pracovat s různými medii, jak pracovat s textem, jak vyhledávat. A take se účastníme mezinárodních seminářů. Sdílíme se, učíme se. A to i třeba češtinu!

Možná je to jen otázka vnímání a nastavení mysli, ale vlastně si nejsem jistá, jestli bych našla lepší časy pro svou mezinárodní dobrovolnickou zkušenost. Neříkám, že je to snadné, ale co mám na mysli je, že pravděpodobně získám díky této složité době mnohem víc, než bych získala, kdyby toto vše nepřišlo. Říká se “dělej, co v daném místě můžeš udělat s věcmi, které máš k dispozici”. A o to přesně s Almou a naším týmem usilujeme. A věříme, že to funguje!”

Tolik slova Aušry.

A Alma?

“Toto období není vůbec snadné. Náš dobrovolnický project je zcela proměněn.Školy jsou již od poloviny října zavřené, my jsme doma a snažíme se své dobrovolnické activity provádět na dálku. Ale neztrácíme naději ani naše dobrovolnické srdce. Učíme se vzájemně naše jazyky, pomáháme se učit druhým, připravujeme activity pro děti, třeba různé kvízy o našich zemích. A každý čtvrtekmáme kulinářské odpoledne, kdy vaříme typická národní jídla s jednou dívkou. Ona se přiučí angličtině a kuchařskému úmění, my zase poznáme okolní přírodu, protože vždy vaření spojení s následnou procházkou. A o víkendech vyrážíme na expedice do přírody.Poznáváme krásy Libereckého kraje, Lužické hory, Kokořínsko a mnohá další místa. Dýcháme čistý vzduch, udržujeme se ve fyzické I psychické kondici, a tím, věříme, se vyhneme nejen kovidu. Od začátku listopadu opět dobrovolničíme v online výuce.

Učíme se být silnější, vždy se usmívat a spoléhat jeden či jedna na druhou. A – proměňujeme se a – smýšlíme pozitivně!”

Tolik slova Almy.

A co dodat závěrem? Vyrazit na rok do cizí země pomáhat jako dobrovolník či dobrovolnice není snadné. A vyrazit v době pandemie je o to těžší. Aušra s Almou dorazily v polovině srpna. Než se stihly rozkoukat, už na ně padla první karanténa z důvodu kontaktu s pozitivně testovanou osobou. A tak druhou půlku září strávily zavřené v byte. S radostí na začátku října dorazily do školy, aby se ani neohřály a za pouhé dva týdny se školy uzavřely. Další dva týdny doma, přemýšlení jak se zapojit, co udělat pro druhé. Naskočit do vlaku home office dobrovolnictví, víkendy trávit v přírodě, hledat všemožné způsoby jak pomoci a udržet se v pozitivním smýšlení. A (bohužel) další karanténa v půlce listopadu. (Ne)pěkná houpačka. A presto, obě dívky,silné a statečné jako, den za dnem víc a víc, nepřestávají věřit v dobrý konec. Nepřestávají pomáhat druhým, jak jen to jde!

Obdiv? Ano! Neskonalý.

Potlesk? Ano! Obrovský.

Víra? ANO! Neotřesitelná.

Víra v Dobro, v Dobro-konání, v Dobro-volnictví. A Aušra s Almou? Jejich zkušenost je skutečně life changing. Neopakovatelná. Těžká. Tak jako současné zkušenosti mnohých dalších.

A tak děvčatům a všem takovým přejeme mnoho síly, zdraví, odhodlanosti, víry a odvahy!

Život je jistě po zásluze odmění!

Autorka článku: Gabriela Medwell