Největší inspirací je život sám
Každý rok se před Vánoci účastním charitativních online aukcí. Je to aktivita přínosná na všechny strany. Já si vyberu dárky pro mé blízké a peníze za ně pomohou někomu potřebnému. Navíc se tam také schází senzační lidi. A jedním z těch letošních objevených je pro mě paní Janka Horáčková. Prvotně mě bavily její brože a během povídání jsem zjistila, že skvělé nejsou jen ty, ale i ona sama.
Objevila jsem vás jako zručnou autorku broží, které jste darovala do dobročinné aukce. Kudy vedla Vaše cesta k tomuto tvoření?
Celé to začalo, když jsem po téměř deseti letech odešla z Prahy, kde jsem měla skvěle placenou práci a slušně rozjetou kariéru ve stavební sféře. Prošla jsem si vyhořením, a přestalo mi to celé dávat smysl. Tak jsem si sbalila kufry a odešla na samotu do lesa ke koním. Díky tichu a samotě jsem v sobě objevila velkou míru kreativity a dala jsem jí volnost. Měla jsem velkou oblibu mít po celém bytě nalepené papírky s moudrými a inspirující texty, abych to vše měla furt na očích, a abych se u toho nezapomínala smát. Potom jsem si sama pro sebe - a na základě inspirace v jedné brněnské kavárně - vyrobila motivující magnetky. A potom mě napadlo: když to pomáhá mně, tak to přece může pomáhat i ostatním. A tak začalo celé mé podnikání, začala jsem vyrábět motivující a humorné magnetky pro ostatní. Postupem času jsem moudré i humorné texty z magnetek přesunula na ručně dělané brože, magnetické záložky i plakáty. Texty je dobré mít, co nejvíce na očích a tyto alternativy to splňují. A nejen to, jsou i praktické a skvělé vypadají. A pak do toho všeho přišly další formy tvoření v podobě dekorace, jak z pryskyřice, tak jesmonitu.
Takže jste opustila jistotu a šla za svými nápady a sny. Jaké další sny ještě máte?
Mým velkým snem je mít statek se zvířaty a následně ty zvířata propojit i se seniory. Dělat takovou zooterapii - navštěvovat domovy důchodců se zvířaty. To je podle mě nejlepší terapie na světe! Dřív jsem hodně dobrovolničila. Pomáhala jsem v útulku pro pejsky a docházela do domova důchodců. Teď momentálně nic takového nedělám, ale nedávno jsem zachránila kocourka z ulice. Chtěla jsem si ho nechat, ale bohužel měl nemoc, která je přenosná na další kočky (mám doma už 3), tak jsem mu našla nový báječný domov, kde se má hodobóžově.
Co jste dělala v domově seniorů, když jste ještě neměla zvířata?
Dělala jsem seniorům společnost, povídali jsme si, chodili jsme na procházky, četla jsem jim. Mám velkou úctu ke stáří, takže mi to někdy chybí. Poslední rok je pro mě velmi intenzivní na žití, někdy to bývá i dost náročné, takže pro tuto činnost nebylo moc prostoru a energie. Zatím neuvažuji o návratu, momentálně potřebuji v životě - v sobě cítím rovnováhu a bezpečí, a na tom teď pracuji. Ale musím uznat, že díky Vám o tom přemýšlet začnu. Děkuji za impuls.
Život určitě není jen o penězích, ale stejně… lze se takto uživit?
Stavařina mě moc bavila, ale jak už jsem říkala, přestalo mi to celé dávat smysl - být zaměstnaná, hnát se za kariérou a úspěchem. Žila jsem život podle představ ostatních, abych získala uznání. Nebyl to můj život, nebyla jsem to já, nebylo to to opravdové, co by mě dělalo šťastnou, nebyla to pro mě svoboda, po které jsem toužila. Pracuji na tom, aby mě to živilo. Jde to pomalu. Pomaleji než jsem měla vysněno, ale už jsem to přijala. Hodně mě to trápilo, chtěla jsem všechno hned, ale všechno přichází v ten pravý čas. Současně pracuji ještě v neziskové organizaci Sázíme stromy, kde nejen fyzicky sázím, ale spravuji pro ně další agendy, co k tomu patří - je to práce na PC, z tepla domova a to mi taky moc vyhovuje. Do toho občas jdu pracovat do lesa nebo do kavárny. A když se hodně poštěstí tak dělám terapii pro koníky.
Na závěr se vraťme ke šperkům, kde všude vidíte inspiraci?
Inspirují mě otevření, moudří, vtipní, laskaví a pokorní lidé, které potkávám. Inspiruje mě příroda a její nekonečná dokonalost a nádhera. Inspiruje mě Bůh, jehož prostřednictvím hledám božství a lásku v sobě i v ostatních. A největší inspirací je život sám. Život je jedna velká lekce, která nás má něco naučit, někam posunout, a tak se učím a posouvám.
Držím palce a děkuji za rozhovor!
