Supermanka

Paní Modrá je velmi aktivní žena, která pracuje na střední škole jako učitelka německého jazyku, dále je zaměstnaná na poloviční úvazek na pozici pracovnice v sociálních službách v neziskové organizaci, a vedle svých pracovních aktivit, také studuje bakalářský obor speciální pedagogiky, pracuje na živnostenský list a věnuje se svým zájmům a koníčkům, mezi které patří forma formálního i neformálního dobrovolnictví.

Na otázku, co pro ni znamená dobrovolnictví, odpověděla takto: „Dobrovolnictví je o sounáležitosti, lidském kontaktu a o tom, že jeden druhému věnuje energii.“ Paní Modrá nejprve začala před několika lety dobrovolničit pod neziskovou organizací, kdy ji práce natolik naplňovala, že se stala zaměstnankyní. Na začátku pandemie covid se opět obrátila na další neziskovou organizaci, která poskytovala službu osamělým lidem, kteří mohli zavolat na bezplatnou linku. Jelikož dobrovolnice pracuje i ve školství, na začátku pandemie měla více volného času, který chtěla smysluplně naplnit. Rozhodla se proto, že bude také sama přes své známé, sousedy i prostřednictvím sociálních sítí inzerovat nabídku s doučováním německého jazyka pro žáky základních a středních škol. Velkou výhodu viděla v možnosti online připojení, kdy se jí ozývali zájemci až z Jižní Moravy.

Paní Modrá vyrůstala pouze se svojí matkou a mladším bratrem. Motivace pro dobrovolničení proto bylo, mimo jiné, pomoci samoživitelům. „Já si myslím, že dětství je motivací, protože já jsem to v dětství vždycky vnímala tak, že máma byla pro mě hrdinka. Přišlo mi skvělý, že já mám nyní dost pro sebe a ještě můžu něco dát dál.“ Oslovila proto rodiče samoživitele na sociálních sítích s nabídkou, že jim pomůže dle svých možností a jejich potřeb. Nakonec uskutečnila několik nákupů potravin a odeslala oblečení pro jejich děti.

O paní Modré lze upřímně říct, že je velmi občansky angažovaná žena, která svoji potřebu pomáhat lidem uplatnila jak v neziskových organizacích, tak v rámci svého vlastního působení. I přesto, že vzhledem ke svým osobním důvodům a současnému vysokoškolskému studiu, musela přerušit dobrovolnickou činnost, mluví paní Modrá o tom, co vše tato činnost může přinést člověku a především, jak důležitá je. „Já si říkám, že když to dělám já, tak to dělá určitě spoustu dalších lidí. Ta síla se pospojuje - jako kapičky. Druhá věc je, že si myslím, že každý musí dát svůj podíl, aby ta společnost k něčemu vypadala.“

Na závěr, kdo je pro ni dobrovolníkem, odpověděla následovně: „Je to taková žena Supermanka. A to je ztělesnění toho, co to znamená. Protože být dobrovolníkem pro mě znamená, že mám dost sil, dost prostředků na to, abych vlastně mohla dávat dál. Je to synonymum síly. Je to vlastně život, hrdost, energie.“ Paní Modrá ví, že ve chvíli, kdy bude mít alespoň jedno volné odpoledne týdně, vrátí se opět k dobrovolnické činnosti.

Článek vznikl na základě hloubkových rozhovorů s dobrovolníky v rámci výzkumu na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Jméno dobrovolnice bylo změněno.