„Work and enjoy“ na Festivalu Banát
Už jste slyšeli o Festivalu Banát? Že ne? V mém okolí je to pojem! „Proč jezdíš na Banát?,“ ptám se své kamarádky Báry, která je pravidelnou návštěvnicí festivalu a účastnila se devíti z deseti ročníků.
„Ráda se tam vracím kvůli krásný přírodě a lidem – jak místním, kterým chci aspoň trochu pomoct finančně, tak kvůli Čechům, který neváhají jet 1000 kilometrů, aby si užili program, co si jde užít i v Čechách pár kilometrů od domova. Je to jako se pravidelně vracet na tábor, fajn vedoucí, fajn program, fajn kamarádi. Plus poslední roky se čím dál raději vracím ke kulturnímu programu mimo hudební stage – přednášky, divadla, filmy. Jen jednou jsem festival vynechala a dodnes toho lituju.“
Dva českolipští rodáci Štěpán a Honza spolu s domorodým Banáťanem Tiberiem organizují každé léto v banátské vesnici Eibenthal festival, jehož program se každým rokem rozšiřuje. Zahrají si zde české kapely, na přednáškách se ale představují i cestovatelé nebo odborníci na různá témata, prostor je dán i místním spolkům. Během festivalu můžete také poznat zajímavá místa v okolí v rámci organizovaných výletů. Festival se také snaží návštěvníkům zpřístupnit další místní akce, jako je Paprikašijáda v Srbsku nebo Svatohelenská noc v jiné banátské vesnici.
Festival je pozitivně vnímaný nejen Čechy, ale výhody v něm vidí hlavně samotní Banáťané, kteří si během festivalu vydělají prodáváním svých výrobků, poskytováním ubytování a služeb slušný obnos, který jim vystačí na živobytí po celý rok. V Banátu jsou jinak možnosti výdělku velmi omezené.
Pro chod festivalu jsou velmi důležití dobrovolníci. Štěpán zmiňuje, že každý rok potřebují padesátku dobrovolníků, kteří pomáhají v kuchyni, v přímém prodeji jídla a pití, technickém zázemí festivalu, hygieně, prodeji reklamních předmětů apod. Tito dobrovolníci jsou většinou mladí studenti, již se v Banátu účastnili alespoň jedné ze školních expedic, které se tu pravidelně pořádají. Jak Štěpán podotýká, účast na expedici není podmínkou, ale spíše zásadní výhodou: „Festival organizujeme docela živelně, děláme to ve třech lidech a váže se k nám určitý styl práce. I proto preferujeme osobní setkání dříve než na festivalu a právě expedice, kdy deset dní putujeme se studenty přírodou, je pro nás ideální příležitostí, jak se vzájemně poznat. Právě z těchto expedic se dost často vyklubou studenti, kteří jsou schopní poradit si s místním stylem práce.“
Ze studentů a pravidelných festivalových dobrovolníků se zrodili dva koordinátoři Anička a Jirka, nyní již ostřílení pomocníci a přátelé organizátorů, kteří mají za úkol dané pozice dobrovolníky obsadit a v době akce fungují jako spojka mezi organizátory a dobrovolníky. Tito koordinátoři dobrovolníky zaučují, předávají jim důležité informace a pokud se vyskytne problém, jsou jim k dispozici.
Zajímavé je, že Anička s Jirkou založili jakési dobrovolnické odbory, které na základě zpětných vazeb dohadují mezi dobrovolníky a organizátory ideální kompromis. Odbory vybojovaly např. osmihodinovou pracovní dobu a po zbytek doby si mohou dobrovolníci užívat volné zábavy. Tento systém nazývá Štěpán „work and enjoy“ (pracuj a užívej).
Každý dobrovolník má festival zdarma, organizátoři za něj platí cestu tam a zpět, jídlo a nějaké pití. Zbytek si hradí dobrovolník sám. Lákadlem může být také akce před vlastním programem Festivalu Banát v srbské vesnici Češko Selo. „S většinou dobrovolníků vyrážíme o pět dní dříve a jedeme přes českosrbskou vesnici Češko Selo, kde probíhá místní gurmánská akce Paprikašijáda, která je zařazena do programu našeho festivalu, ale studenti zde nemají žádné povinnosti. Takže prvních pět dní je spíš o užívání a až poté přichází na řadu práce,“ vysvětluje Štěpán.
Celá akce má dobročinný podtext. Jak už bylo zmíněno na začátku, pro místní znamená festival zásadní přivýdělek, z kterého žijí po celý rok. Podle Štěpánových slov může dobrovolník po dohodě pomáhat i místním, kteří návštěvníkům prodávají občerstvení, zajišťují dopravu a další služby. Štěpán dodává: „Největší pomoc ale je ta, že tito nadšenci do Banátu nejezdí pouze v rámci festivalu nebo se školní expedicí, ale často i po vlastní ose. Právě samotná návštěva tohoto regionu a využívání místních služeb je tou největší pomocí. Nechceme a nesmíme z této oblasti dělat skanzen, i když by si to docela dost turistů přálo, a právě tlak na místní služby, jejich kvalitu a legalizaci je tou největší pákou jak s celou oblastí pohnout.“
Foto zdroj: FB stránka Festival Banát