Zapojte se do měření průhlednosti vody v rybnících
… aneb zahrajte si na hydrobiology a pomozte mapování ekosystémů českých stojatých vod.
Jaro už je pár týdnů tady, počasí se pomalu stabilizuje a blíží se doba příhodná pro venkovní aktivity všeho druhu. Třeba ty edukativní.
Máte-li ve svém okolí nějaký ten rybník, jezero, či jinou vodní nádrž, můžete si zkusit změřit, jak je na tom s průhledností vody. Průhlednost vody je totiž zásadním faktorem určujícím výskyt hnízdících ptáků, kteří potřebují krmit svá mláďata. Řada opeřenců se totiž při lovu orientuje zrakem, a tak logicky preferuje vodní plochy, které takový lov umožňují.
V České republice se měření průhlednosti vody dostalo větší pozornosti v roce 2015, kdy byla ptákem roku jmenována potápka černokrká, a do aktivit sledujících kvalitu vod se hlouběji zapojili příznivci České společnosti ornitologické (ČSO). Také celosvětově se do projektů zaměřených na monitoring stavu vnitrozemských vod zapojuje stále více dobrovolníků. Máte-li chuť, neváhejte se přidat!
Příprava a postup měření
Co je k měření potřeba? Fascinující nástroj zvaný (na počest svého zhotovitele) Secchiho deska. Zjednodušeně řečeno se jedná o kotouč o průměru cca 20 cm, který je barevně rozdělen na kontrastní (černé a bílé) čtvrtiny.
V devatenáctém století tento aparát navrhl a zkonstruoval italský jezuita Angelo Secchi, zavilý nadšenec přírodních věd, který má na svědomí celou řadu přelomových poznatků zejména v oblasti astrofyziky a spektroskopie.
Dnes si Secchiho desku můžete ve zjednodušené verzi vyrobit sami, např. podle návodu uveřejněném na stránkách České společnosti ornitologické (či jiného manuálu dostupného na internetu; obzvláště doporučujeme porovnat více zdrojů a zvolit si metodu i s ohledem na materiální vybavenost vaší domácnosti – případně si postup výroby upravit dle vlastního uvážení).
Kdy měřit? V období dubna až srpna, ideálně v pravidelných intervalech, např. každý měsíc nebo každé dva týdny. Optimální je měřit průhlednost během dne a vyhnout se časům ovlivněných atmosférickými vlivy, např. bouřkami či silnými dešti čeřícími hladinu apod.
Kde měřit? Projekt měření se věnuje stojatým vodám, tedy rybníkům a obdobným vodním nádržím. Průhlednost vody by neměla být měřena přímo na kraji vybrané vodní plochy – proto je vhodné provádět měření např. z hráze nebo jinde nad nejhlubším místem rybníka (ovšem za předpokladu zachování základních bezpečnostních pravidel).
Jak měřit? Pro lepší představu opět doporučujeme shlédnout nějaké instruktážní video a vybrat si způsob měření, který nám bude vyhovovat. Pro základní představu lze též doporučit přehledný návod na stránkách již výše zmíněné ČSO. Zjednodušeně řečeno však platí, že Secchiho desku spouštíme do vody – a ve chvíli, kdy nejsme schopni rozlišit její kontrastní zabarvení, jsme dosáhli limitu průhlednosti, který si (coby naměřenou hloubku) poznamenáme.
Kam zadat výsledky měření? Pro předání informací je možné využít původní online formulář ČSO. Vedle záznamů o průhlednosti vybrané vodní plochy můžete vyplnit i další údaje týkající se např. vizuálních charakteristik vody (zájemci mohou provést i test sinic – např. podle tohoto návodu), počtu ptáků viděných na hladině, či jiných poznámek. Stejně tak lze kontaktovat jakoukoli místní zájmovou či vědeckou organizaci věnující se ochraně přírody a nabídnout svá data i tam.
