Nová zpráva OECD o potenciálu dobrovolnictví pro místní rozvoj a možnostech, jak ho dál zkoumat

Dobrovolnictví v sobě skýtá nejen potenciál pro řešení řady sociálních, ekonomických, sociálních a environmentálních otázek globálního charakteru, ale i prostředky pro zlepšení konkrétních problémů místního rozvoje, stejně jako možnosti k všestrannému osobnímu rozvoji.

OECD se rozhodlo ve své nedávno vydané zprávě soustředit na lokální dopady dobrovolnictví a propagovat tak jeho přínosy v rámci konkrétní komunity. Jedním z aspektů, na němž komunitní dobrovolnictví (příp. „dobrovolničení v sousedství“) stojí, je funkční „infrastruktura“ umožňující otevřený a inkluzivní přístup k dobrovolnictví i občanské participaci v širším smyslu slova.

Ukazuje se totiž, že přínos dobrovolnictví pro místní rozvoj je zásadní. Dobrovolnictví totiž pomáhá budovat sociální kapitál, posilovat komunitní sítě a podporovat občanskou angažovanost, potažmo přispívat i k ekonomickému rozvoji.

V hledáčku OECD bylo dobrovolnictví podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO), tj: „Neplacená nepovinná práce, tj. čas, který jednotlivci věnují vykonávaným činnostem bez nároku na odměnu, a to buď prostřednictvím organizace, nebo přímo pro jiné osoby mimo vlastní domácnost.“

Sledován byl např. poměr formalizovaného a neformalizovaného dobrovolnictví. Většina dobrovolníků totiž funguje v neformálním režimu, tj. činí tak bez vazby na nějakou konkrétní organizaci, která by jejich dobrovolnictví zprostředkovávala či zaštiťovala (je tomu tak i u českých dobrovolníků, ale kupodivu už nikoli u německých dobrovolníků, kteří pomáhají častěji organizovaně). Neformální dobrovolníci tedy pomáhají tedy v jakémsi přirozeném modu. Zde ale OECD upozorňuje na některé komplikace, které neformalizované dobrovolnictví může mít – jde prý především o problém absentujícího organizačního zázemí a poradenství dobrovolníkům.

V této souvislosti patrně nebude překvapením, že se OECD rozhodla sledovat korelace mezi ekonomickou silou zemí a mírou zastoupení formálního vs neformálního dobrovolnictví. Zajímavým postřehem je např. úvaha, nakolik může mít neformalizované dobrovolnictví, kterému se povětšinou častěji věnují ženy než muži, vliv na problematiku gender pay gapu (tj. nerovnosti v odměňování za práci) žen a mužů, neboť zde existují jisté korelace mezi klasickými oblastmi dobrovolnictví žen (sociální práce, komunitní činnost) a nízkým finančním ohodnocením obdobných činností vykonávaných v pracovním režimu. Důvody, proč tomu tak je, mohou být různé, a proto se chce této otázce OECD dále věnovat v dalších výzkumech.

Dalším cílem OECD ve sféře výzkumu dobrovolnictví je rozšíření dostupnosti údajů prostřednictvím podpory celostátních a místních průzkumů, včetně zkoumání relativně mladých forem dobrovolnictví, jako je digitální a tzv. epizodické dobrovolnictví. Zároveň tato organizace hodlá usilovat o komplexní zmapování národních a regionálních právních rámců a strategií, které se dobrovolnictvím zabývají, a následně i realizací srovnávací analýzy zjištěných přístupů. V neposlední řadě by přínosem mělo být i provádění případových studií v komunitách s vysokou mírou dobrovolnictví s cílem identifikovat osvědčené postupy tzv. dobré praxe a získat tak přenositelné zkušenosti.

Více informací: Unleashing the potential of volunteering for local development | OECD

Doprovodná fotografie: propagační materiál OECD