Den dobrovolníků: Zázraky v kterýkoliv den
Každý má někdy "svůj den". I dobrovolníci. A je to dneska a není to myšleno nijak nadneseně, ale zcela doslovně. Dobrovolník je člověk... i když... může to být vlastně i zvíře... Dobrovolník je tvor, který koná DOBRO v čase, kdy má VOLNO. A protože to dělá dobrovolně, dělá to rád. Protože když něco děláme bez (do)nucení, jde nám to lehčeji, s radostí, s láskou. A přesně o tom dobrovolnictví je. Předávat svoji dobrou energii někomu dalšímu. Někomu, kdo jí zrovna tolik nemá. Kdo ji potřebuje. Výhoda je, že tahle energie je nevyčerpatelná. Takže dobrovolník neodchází vyčerpán, ale naopak načerpán, napumpován novou energií. Je to tak trochu zázrak.
Ten, kdo není dobrovolnictvím políben, často nechápe, že někdo obětuje svoje volno. Kdyby jen tušil. Však také může, stačí přičichnout... Brzy zjistí, že dobrovolnictví vás neochudí o volný čas. Dobrovolnictví vás naopak obohatí v mnoha směrech. V mnoha nefinančních směrech. V rámci současné honby za penězi je to ještě pořád dost odlišný směr, než jakým se ubírá většina společnosti. Ale kdo se do vod dobrovolnictví ponoří, tak prohlédne a pochopí, že tato činnost není jen o dávání, ale je vyvážená. Protože dostanete mnoho. Jediné, co ve výsledku nedostanete jsou ty peníze. A i kdybyste se dobrovolníků zeptali, nechtěli by je. To ostatní je totiž mnohem cennější. Rozhodně to není ztráta času. Čas je to nejvíc a zároveň nejméně, co můžete dát.
Dostanete radost, skvělý pocit, zajímavé zkušenosti a zážitky, jiný pohled na svět, ale můžete získat také chvilky odpočinku a klidu, nové přátele a hloubku. Váš život dostane hloubku, protože díky nadhledu přestanete řešit své leckdy povrchní starosti. Často přestanete řešit aspoň na chvilku i své hluboké starosti. A často se stane, že díky dobrovolnictví svoje starosti i vyřešíte. Ať už tím, že chvíli vypnete a odpověď přijde sama anebo se setkáte s někým z jiného světa, s tak jiným pohledem na věc, že vám - vědomě či nevědomě - ukáže ten správný směr. Třeba i jen to, že to vlastně žádná starost není. Zázrak je také to, co po dobrovolníkovi a jeho činnosti na místě zbude. Energie, úsměv, vděk, radost. A těšení. Na příště.
Dobrovolníkům nemusíte k svátku gratulovat, ani je nemusíte obdarovávat (kromě těch zvířecích, těm něco pěkně dejte). Protože dobrovolnictví je DAR sám o sobě. Pro všechny zúčastněné. Dobrovolníky nejvíc potěšíte, když rozšíříte jejich řady. Protože dobrovolník dobře ví, že to nepřinese radost a energii jen někomu jinému, ale i vám osobně. Někdy těžko to pochopit rozumem, ale lehko srdcem. A zkušeností. Protože zázraků není nikdy dost.
