Dobrovolnictví za úsměv
Léto většinou nabízí mnoho dobrovolnických příležitostí, a to převážně pro mladé. Ale jak je tomu s dobrovolnictvím celoročním? A jak vypadá „práce“ koordinátora dobrovolníků v domově pro seniory? Na to jsme se zeptali koordinátorky Blanky, která působí v libereckém Domě seniorů na Františkově.
Jak dlouho Blanko působíte v DS Františkov a na jaké pozici? A jak jste se vlastně k takové pozici dostala?
Do DS Františkov jsem nastoupila v září 2005 na pozici aktivizační pracovnice – z počátku na poloviční úvazek. Naši koordinátorku jsem občas zastupovala a učila se, co práce s dobrovolníky obnáší. Od ledna letošního roku, tedy roku 2023, jsem koordinátorkou.
Jak a co Vám pomáhá v koordinování a vedení dobrovolníků?
Spolupracuji s vedoucí úseku sociální práce paní Evou Vrňatovou, která sepisuje smlouvy s dobrovolníky. Velice mi pomáhají i kolegyně, které se podílí na vyhledávání klientů na osobní asistenci. Ve spolupráci s Nadací Preciosa k nám dochází i dobrovolníci z nadace.
Kolik dobrovolníků máte a jaké činnosti většinou vykonávají?
Náš domov má 200 klientů, ale dobrovolníků je bohužel málo.
V nelehké době covidu jsme ukončili spolupráci s několika dobrovolníky. Jednak byl DS uzavřený pro návštěvy, nekonaly se společenské akce a někteří dobrovolníci jsou již vyššího věku. Další ještě pracují,nebo se starají o nové členy rodiny (vnoučata). Paleta činností dobrovolníků je pestrá. Osobní asistence, pomoc při velkých společenských akcích, výzdoba společných prostor, dílničky s klienty, účast na výletech pořádaných DS, hudební vystoupení.
Jaké jsou ohlasy od klientů zařízení?
Klienti jsou rádi, když nejsou osamělí, dobrovolníci pomohou v rámci situací, kdy klient/klientka s ohledem na svůj stav potřebuje být a cítit, že je ještě „užitečná“, a dále nám dobrovolníci samozřejmě pomáhají v rámci výletů, kdy se naši klienti mohou podívat do míst, která jsou pro ně zajímavá, ať již z pohledu minulosti, či třeba se podívat mimo DS. A klienti jsou za to vše velmi vděční a jsou rádi, za každého člověka, který s tím pomáhá. Jejich poděkování lze číst v jejich očích a je to povzbuzení do další práce.
Co byste potřebovala k tomu, aby se dobrovolnictví více rozvíjelo?
Naučit se jít dobrovolníkům „naproti“, umět aktivně vyhledávat a v neposlední řadě se vzdělávat.
Co Vás na spolupráci s dobrovolníky těší a co je naopak výzvou?
Dnešní doba je uspěchaná, hektická a neosobní. Každý, kdo se dokáže zastavit a ve svém volném čase (který se už hledá velmi těžko) si udělat chvíli pro naše klienty, nic neočekávat na oplátku, umět naslouchat,být empatický je vzácný člověk. Jen bychom potřebovali vědět, kde takové lidičky hledat.
A co byste ráda na závěr dodala a já se neptala?
V době Covidu se ukázalo, že stále ještě existuje mnoho lidí s dobrým srdcem a dokáží ostatním prokázat velmi cenné služby, třeba jen za úsměv.
