Pojeďte s námi. Nastupte do dobrovolnické tramvaje!
Nad Libercem konečně vykukuje slunce, rozveseluje pošmourné páteční odpoledne a zahřívá promrzlé organizátory kontaktní kampaně libereckého Regionálního dobrovolnického centra (dále RDC), kteří u stánku na Soukenném náměstí stojí už od rána a oslovují kolemjdoucí.
Lidi se trousí přes náměstí, pokud chtějí, dostávají do ruky letáček RDC, který odkazuje na web a nabídku dobrovolnických příležitostí. Stánek je obklopen bannery a plakáty více než dvaceti dobrovolnických organizací z Libereckého kraje, které RDC do této akce zapojilo a které dobrovolníky hledají a smysluplně je uplatňují. Kolemjdoucí mají možnost si veškeré informace prostudovat nebo si popovídat s pracovníky ADRY (jež RDC v Liberci provozuje) či se zástupci zrovna přítomných organizací a zeptat se na vše, co je zajímá.
Projížďka dobrovolnickou tramvají
Největším trhákem kampaně je ale historická tramvaj, jejíž okna jsou polepená plakáty rozličných dobrovolnických příležitostí v Libereckém kraji, a která zdarma jezdí mezi zastávkami Fügnerova a Horní Hanychov. Proč zrovna kampaň v tramvaji? „Já mám tramvaje rád,” směje se Michal Čančík, ředitel RDC. „Zkoušíme to zase jinak. Před dvěma lety to byla akce v ZOO, minulý rok festival na Grabštejnu. Nyní jsme si řekli, že nejblíž lidem budeme právě v dopravním prostředku, který k Liberci neodmyslitelně patří. Cílem kampaně je dostat téma dobrovolnictví mezi širokou veřejnost. Sociální sítě jsou fajn, ale myslím, že je třeba se s lidmi setkávat i osobně,” vysvětluje.
Nastoupila jsem a sedla si na lavici podél oken i s dalšími cestujícími. Michal Čančík svolává kolemjdoucí: „Pojeďte s námi, nebojte se, nastupte si do dobrovolnické tramvaje, je to zdarma!” Někteří lidé vypadají nedůvěřivě, ale když nasednou, začnou se rozplývat nad starou krásou dřevěného interiéru. Dýchne na ně nostalgie: „Já si ještě tyhle tramvaje pamatuju. Jezdila jsem s nimi každý den, ” vypráví mi starší paní a ochotně při tom vyplňuje dotazník o dobrovolnictví, které zástupci RDC v tramvaji rozdávají. Lidé v nich odpovídají na jednoduché otázky typu: „Byl jsi někdy dobrovolníkem? Chceš se o dobrovolnických příležitostech dozvědět více?” Někteří lidé využívají i možnosti nechat si zaslat nabídku dobrovolnických příležitostí e-mailem. RDC si od vyplněných anketních lístků slibuje, že bude moct oslovit více lidí a potenciálních dobrovolníků.
Na další zastávce k nám do vagónu přistoupí vysoký pán v sokolském kroji a budí rozruch: „Tak kdo tady rád běhá? Kdo rád sportuje?" Rozdává letáčky a tužky a zastavuje se u rodiny s malými dětmi, která projevuje o sokolské cvičení zájem a vyptává se na detaily.
Ve vagónu vládne přátelská atmosféra, taková komunitní, sousedská - všichni vnímáme cestu historickou tramvají jako něco jedinečného. Anonymita jako v běžných dopravních prostředcích tu rozhodně nepanuje. Když lidé vystupují, často poděkují za pěkný a nevšední zážitek.
Akce probíhala ještě v sobotu, jen s tím rozdílem, že dobrovolnická tramvaj jezdila mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou a už nebyla historická, zato byla celá polepená vizuálem dobrovolnické kampaně „Hledáme tebe!”. Stánek byl přidružen k ostatním v tramvajové vozovně v Tatranské ulici, kde zrovna probíhal den otevřených dveří Dopravního podniku Liberce a Jablonce nad Nisou.
Máme z toho dobrý pocit
„Bylo milé, jak jsme udělali radost dětem z mateřské školky, které jsme svezli několik stanic tramvají. A pak kdykoliv nám lidi řekli, že naše aktivity znají a zapojují se do nich a nebo se jim líbí,” zmiňují organizátoři nejhezčí momenty kampaně. Ondřej Janeta, koordinátor dobrovolníků DC ADRA Liberec, vypráví, jak se hlavně v pátek tramvaj plnila školáky, kteří ji využívali ráno i odpoledne: „Bylo skvělé povídat si s dětmi o dobrovolnictví a dělat tak osvětu i u těch, kteří se do něj mohou v budoucnu zapojit. Vidím v tom velký potenciál.”
Celkově mají organizátoři z celé kampaně dobrý pocit. Splnila jejich očekávání. Michal Čančík k tomu dodává: „Ještě jsme to nestihli vyhodnotit. Určitě by se dalo něco udělat lépe, ale za mě kampaň naplnila očekávání. Cílem bylo oslovit co nejvíce lidí, u stánku to bylo spíše o rozdávání letáků, v tramvaji bylo více času si s lidmi promluvit. Absolvoval jsem tam několik delších a zajímavých rozhovorů o dobrovolnictví.” Ondřej Janeta doplňuje: „Já také vnímám kampaň jako zdařilou i přes nepříznivé páteční počasí. Nápad udělat kampaň v tramvaji byl skvělý. Sešlo se přes tři sta anketních lístků, u více než dvou set lístků na sebe lidé nechali kontakt. Měl jsem radost, když mi tam lidé psali, že už dobrovolníky jsou a u jakých organizací dobrovolničí."
Nyní nezbývá než oslovit ty, kteří na sebe zanechali kontakt a mají o dobrovolnictví zájem, a informovat je o konkrétních dobrovolnických příležitostech. Snad i díky této kampani nebudou mít dobrovolnické organizace o další dobrovolníky nouzi.