Rozhovor s dobrovolnicí z Petrklíče
„Jenom tehdy, když dáváš a nečekáš nic zpět, dostaneš všechno.“ Michel Quoist
Co si předsavíte pod pojmem dobrovolnictví? My ochotu, obětavost, laskavost a srdce na správném místě. Pro toho, kdo se do něj nikdy nezapojil, to mohou být jen vřelá slova. Ale pro ty, kteří si dobrovolnictví zkusili na vlastní kůži, získávají tato slova další úžasný rozměr. Své nám o tom řekne v rozhovoru naše mladá dobrovolnice Kamila z projektu Archy pomoci, která se dobrovolnictví věnuje pravidelně již rok a půl.
Od kolika let se věnujete dobrovolnictví a co vás na něm lákalo?
Pustila jsem se do toho v 16 letech, když začal Covid a já chtěla svůj volný čas trávit nějak smysluplně. Dát ho někomu, kdo za něj bude rád.
Za kým aktuálně docházíte?
Docházím jednou týdně na 2 hodiny za pánem, který je tělesně postižený a je upoutaný na elektrický invalidní vozík.
Nebála jste se přijít sama domů k cizímu člověku?
Na první schůzku šla se mnou k pánovi koordinátorka a seznámila nás, takže jsem se nebála.
Jakým činnostem se spolu věnujete?
Záleží na pánovi. Většinou chce jet ven, nebo si spolu dáme doma kávu a povídáme si.
Byly nějaké překážky, u kterých jste chtěla dobrovolnictví zanechat?
Možná někdy čas, jelikož studuji na gymnáziu a učení máme celkem dost. Ale vždy je možné se domluvit a návštěvu zrušit nebo přesunout na jiný den.
V čem vidíte přidanou hodnotu pro vašeho klienta?
Pán je velice společenský, tak je rád, že si s ním popovídám a jdu s ním ven mezi lidi. Bere mě jako svou kamarádku.
A jakou přidanou hodnotu vidíte pro sebe? Pomohlo vám dobrovolnictví v něčem?
Mám nové zkušenosti, zážitky a nového kamaráda. Musím říci, že mi to i dodalo sebevědomí a mám z toho skvělý pocit.
Co byste vzkázala čtenářům, kteří přemýšlí nad tím, že by dobrovolnictví vyzkoušeli?
Aby do toho určitě šli, protože se není čeho bát. Rozhodně nejste nuceni do něčeho, co by vám bylo nepříjemné.
Jak zmínila Kamila, je to pocit k nezaplacení, vykouzlit úsměv na tváři člověku, který nemá důvod usmívat se často. Přestože dobrovolník za svou činnost nedostává peníze, získává mnohem větší odměnu: vědomí, že učinil někoho šťastnějším, zmírnil jeho samotu a sám sebe posunul dál.
Dobrovolníkem ale rozhodně nemusí být jen mladý člověk, může se jím stát kdokoli. Třeba i senior, který se také cítí osamělý, ale má stále dost sil zajít za druhým člověkem a příjemně s ním strávit čas.
Nyní již známe pohled na dobrovolnictví jedné z našich dobrovolnic. Nás zajímal také pohled klientky, kterou jednou za dva týdny na 3 hodiny navštěvuje jiný dobrovolník z Archy pomoci.
Kolik vám je let a s jakými neduhy stáří se potýkáte?
V říjnu mi bude 88 let. Jsem slepá na levé oko a sama se nedokáži postavit na nohy, protože jsem před dvěma lety upadla. Od té doby jsem odkázaná na invalidní vozík a následkem pádu a rány do hlavy je i to, že neslyším na levé ucho.
Proč jste se rozhodla oslovit Archu pomoci s prosbou o přítomnost dobrovolníka u vás doma?
V rámci projektu Archa pomoci jsem se před lety zúčastnila výletu seniorů. Později mi pracovníci projektu byli velkou oporou – pomáhali mi s vyřízením příspěvku na péči a dalšími záležitostmi na úřadech. V roce 2018 mi byly nabídnuty návštěvy dobrovolníka. Tento moc milý mladý muž za mnou pak začal docházet pravidelně co týden či dva a chodí ke mně dodnes již 4 roky.
Nebála jste se pustit si domů cizího člověka?
Ačkoli byl pro mě neznámým, Arše pomoci velmi důvěřuji. Proto bych nepochybovala, že člověk, kterého by ke mně koordinátorka přivedla, je důvěryhodný.
Jakým činnostem se spolu věnujete?
Hodně času trávíme venku. Po tom moc toužím, protože se tam sama s vozíkem nejsem schopná dostat. Chodíme na procházky, povídáme si.
Jakou vidíte přidanou hodnotu jeho návštěv sama pro sebe a co nejvíce oceňujete?
Spojení se světem, možnost pohovořit si, možnost dostat se do zahrady.
Náš projekt Archa pomoci pomáhá seniorům a osobám se zdravotním postižením, řešícím sociálně-zdravotní problémy a náročné situace.
Činnost Archy pomoci probíhá v režimu návazných sociálních služeb a skládá se z poradny a činnosti dobrovolnického centra. Poskytujeme také praktickou pomoc, organizujeme výlety a setkávání. Jsme tu nejen pro seniory a osoby se zdravotním postižením, ale i jejich rodiny a blízké, kteří o ně pečují a potřebují podporu.
Pro každého, kdo chce žít plnějším životem, mít ze sebe radost a pomoct lidem, kteří to potřebují, jsou naše dveře otevřené dokořán. Moc rádi se s vámi setkáme a probereme možnosti naší spolupráce s vámi jako dobrovolníkem.
Zároveň tu jsme i pro všechny seniory a osoby se zdravotním postižením, toužící po společně stráveném čase s našimi milými dobrovolníky.
Kontaktovat nás můžete buď telefonicky na telefonním čísle 731 274 242 nebo e-mailem na dobrovolnici@petrklice.cz Kontaktní údaje a mnoho dalšího najdete i na webové stránce www.archapomoci.cz
Těšíme se na vás.
Komunitní centrum Petrklíč
