Víte, kam udeřil blesk?
Cílem projektu „Kam udeřil blesk“ je zjistit změny magnetických vlastností materiálů zasažených bleskem. Veřejnost může přispět tím, že upozorní řešitele projektu na lokality, kde k úderu blesku došlo a označí tak místa vhodná pro sběr analyzovaných vzorků.
Na projektu spolupracují tři ústavy Akademie věd České republiky – konkrétně Ústav fyziky atmosféry, Geofyzikální ústav a Geologický ústav, a to pod hlavičkou výzkumného rámce Strategie AV21. Tento programový rámec byl přijat Akademickým sněmem koncem roku 2014 a zohledňuje trendy v oblasti interdisciplinárního výzkumu a celospolečensky relevantních témat, mezi které patří např. energetická budoucnost České republiky. Jedním z řešených výzkumných programů je program nazvaný Dynamická planeta Země, mající za cíl přispět k porozumění vnitřního fungování Země a jejího povrchu. A to je také úloha projektu „Kam udeřil blesk“.
Blesky totiž mohou v zasažených místech zanechat geofyzikální stopu ve formě magnetické anomálie: „Například vyvřelá hornina zasažená bleskem a její okolí budou výrazně namagnetovány ve srovnání s nezasaženými oblastmi. Plánujeme proměřit vliv bleskových výbojů na magnetizmus zasažených sedimentárních hornin, půdy či dřeva, který je doposud málo prozkoumán.“ uvádí informační web BleskemOznačeno.
Kromě pokynů určených těm, kteří se do mapování aktivity blesků chtějí zapojit, obsahuje web i informační a popularizační články, které je možné využít např. při výuce (nebo pro prosté kratochvilné rozšíření obzorů).
Jak se ale konkrétně zapojit? Zjednodušeně řečeno – stačí si všimnout blesku. Jelikož se ale jedná o vědu, je třeba dostát i požadavkům kladeným na tuto disciplínu, a to už může chtít trochu toho cviku. Jednak je potřeba přesně zaznamenat datum a čas události. Ideální je blesk i vizuálně zdokumentovat (což může být oříšek, pokud je rčení o tom, že blesk dvakrát na stejné místo neuhodí, pravdivé – o tom ale ještě bude řeč níže). Hlavní je ale pokusit se co nejpřesněji označit polohu úderu blesku: buď pomocí GPS souřadnice či vybráním místa na mapě.
Jak to ale reálně provést? Pro začátek můžeme vyjít z lidové moudrosti, která praví, že rána blesku z čistého nebe je velmi nepravděpodobná. Z toho plyne, že schyluje-li se k bouřce, je vhodné zvýšit pozornost a vysledovat, v jakých intervalech dochází k blýskání a pak zapnout video, či se připravit k zachycení fotografie a zaznamenat onen proces. Stejně tak je ale možné spolehnout se na obecně známé fyzikální poučky o tom, že blesk pravděpodobněji zasáhne do vyšších, špičatých či jiným způsobem vyčnívajících předmětů. Možná tedy sami moc dobře víte, kam u vás obvykle blesk udeří, což zvyšuje vaši šanci na zaznamenání tohoto přírodního elektrostatického výboje. A v neposlední řadě i zde platí, že cvičení dělá mistra, proto bychom se neměli nechat odradit případnými počátečními neúspěchy.
A jak je to tedy s tím, že blesk dvakrát neudeří na stejné místo? Tak úplně to pravda není: „Blesk může uhodit dvakrát do stejného místa a jistě se tak děje. Záleží ovšem na době opakování," uvádí v rozhovoru pro Deník N Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. I tak ale doplňuje, že „z jedné bouřky pravděpodobně dvakrát do stejného místa neuhodí, neboť za čas, než se v bouři nahromadí nový náboj, bouřka postoupí s větrem dále. Pokud ale bude následovat další bouřka, může se stát, že udeří z té druhé bouřky do stejného místa.“ Ale proč si to radši neověřit na vlastní oči?
Zdroje citací:
Kam udeřil blesk
Může blesk uhodit dvakrát do stejného místa? - Deník.cz
Úvodní obrázek a návodnáilustrace: Kam udeřil blesk
